Galerie
Výstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraVýstava Pulse of SamsaraFoto výstava - Fire Walk With Me.Lukáš Šmejkal - portrétMiroslava Klesalová

Pulse of Samsara

4. 7. 2025 - 12. 10. 2025
Výstava Pulse of Samsara přináší tři různé umělecké pohledy na krajinu – ať už tu, která nás obklopuje, nebo tu, která se odehrává uvnitř nás. Autoři se ve své tvorbě soustředí na téma proměny, paměti a materiálu jako nositele příběhů a zkušenosti. Skrze materiály jako geotextilie, hlína či malířské plátno sledujeme rytmus, který není lineární, ale cyklický – vrstevnatý a neustále se obnovující. Jako samotná samsára: cyklus života, smrti a znovuzrození, v němž je každá proměna zároveň návratem k počátku – k tělu, k půdě a kolektivní paměti.

V době, kdy žijeme v prostředí zahlceném syntetickými látkami, zrychlenou výrobou a odcizením od původních zdrojů, nabízejí tyto práce alternativní rytmus. Časově náročné rukodělné procesy, které autoři volí, nejsou pouze poetickým gestem, ale aktivním politickým rozhodnutím. Přes materiál se obracejí k základním otázkám: Jak vnímat pomíjivost vlastního bytí ve světě, který ohrožujeme svou lhostejností? Půda, z níž jsme vzešli, tu může zůstat a zregenerovat se – a to i bez nás.

Výstava zároveň otevírá otázku, jak se vymanit z cyklu opakujících se krizí – ekologických, společenských i osobních. Z buddhistického pohledu představuje samsára nejen koloběh života, ale také připoutanost k nevědomému jednání. Možnou odpovědí je bodhi – stav probuzení, poznání souvislostí a přijetí odpovědnosti, který lze v křesťanské tradici přirovnat k znovuzrození či vnitřní proměně, jež vede k uvědomění, obratu a aktivnímu přijetí odpovědnosti za vlastní život i svět kolem nás. Umělecké procesy založené na pozornosti k materiálu, místu a času se tak stávají nejen výrazem péče o svět, ale i výzvou k proměně způsobu, jakým v něm jednáme. Vystoupit z koloběhu neznamená vzdát se světa, ale začít jej tvořit vědoměji – s respektem, který přesahuje individuální zkušenost.